⚖️ Proč právo preferuje určitost?

Podle občanského zákoníku (§ 2586 a násl.) musí mít smlouva o dílo:

• předmět plnění,

• cenu nebo způsob jejího určení,

• termín nebo časové určení.

Bez toho je smlouva buď neplatná, nebo extrémně obtížně vymahatelná.
A pokud se obě strany neshodnou, soud nemá s čím pracovat.

🔁 Co je agilní vývoj?

Metodiky jako Scrum, Kanban nebo Lean přistupují k vývoji iterativně:

• neexistuje finální specifikace na začátku,

• vývoj probíhá po fázích (sprinty),

• výstupy se testují a přizpůsobují,

• klient se aktivně účastní.

Výhoda: pružnost.
Nevýhoda: chaos bez právního ukotvení.

🧠 Jak to řešit smluvně?

Agilní přístup a právní jistotu lze sladit – pokud:

1. Smlouva výslovně stanoví, že jde o agilní vývoj,

2. Popíše principy (sprinty, review, backlog…),

3. Stanoví rozsah odpovědnosti stran,

4. Určí, jak se schvalují výstupy a mění specifikace,

5. Obsahuje mechanismus řešení sporů.

Např. lze ujednat, že každá iterace má formu dílčího díla dle NOZ, které se samostatně přejímá.

📌 Co nejčastěji selhává?

• Smlouva zní jako klasická o dílo, ale vývoj probíhá agilně.

• Není popsáno, co se stane, když klient „nepřijde“ na review.

• Chybí sankce za prodlevy obou stran.

• Nikdo neví, kdy má být hotovo.

🧱 Příklad z praxe

Startup zadal vývoj aplikace „agilně“ – bez detailního zadání. Po půl roce nebyla hotová ani alfa verze.
Klient chtěl odstoupit, vývojář požadoval zaplacení.
Soud konstatoval, že smlouva nevymezuje předmět díla, a vývojář neprokázal žádné dokončené etapy.
Výsledek? Obě strany přišly o čas i peníze.