⚖️ Kdy se použije smlouva o dílo?

Podle občanského zákoníku (§ 2586 a násl.) jde o dílo, pokud:

• je výstup jedinečný,

• vzniká podle požadavků objednatele,

• je výsledkem tvůrčí činnosti,

• a je možné výsledek předat a převzít.

Tedy typicky:

• vývoj zakázkového softwaru,

• vytvoření firemního webu,

• aplikace pro konkrétní klienta.

Důležité je, že se hodnotí výsledek – ne jen „snahy“ o jeho dosažení.

📜 A kdy už nejde o smlouvu o dílo?

Pokud:

• si objednatel pronajímá přístup k platformě nebo API,

• software nevzniká na míru, ale jde o úpravu stávající šablony,

• nejde o hotový výstup, ale o dlouhodobou součinnost (např. agile tým v režimu T&M – time and material),

• nebo je hlavní obsah služba (např. údržba serveru, support).

Pak může jít o:

• licenční smlouvu,

• smlouvu o poskytování služeb,

• nebo kombinaci více typů závazků.

🧱 Příklad z praxe: vývoj portálu vs. správa e-shopu

Firma A objednala portál pro interní evidenci. Zadání bylo přesné, šlo o zakázkový vývoj na míru.
→ Smlouva o dílo.

Firma B si najala freelancera na správu svého webu – aktualizace, zálohování, drobné úpravy.
→ Smlouva o poskytování služeb.

Rozdíl? V prvním případě musí být výstup bez vad a odpovídá požadavkům. Ve druhém se hodnotí, zda byla péče poskytnuta řádně.

📌 Co doporučuji z právní praxe?

• Pečlivě definujte typ smlouvy – ať víte, co platí.

• Pokud chcete předat software s právem užití, sjednejte i licenční ujednání.

• U agilního vývoje zvažte, zda jde ještě o dílo, nebo spíš o poskytování služeb.

• Ujasněte si, co je výstupem – a kdy je výsledek dokončen.