⚖️ Základní pravidlo

Zhotovitel softwaru je autor díla – a tedy drží:

• majetková práva (rozmnožování, šíření, úpravy),

• osobnostní práva (nelze převést, pouze udělit licenci).

Objednatel může práva získat:

1. licencí – nevýhradní nebo výhradní (a s omezeními),

2. převodem práv – ale pouze majetkových.

Pokud ve smlouvě není nic, objednatel nemá právo kód upravovat, šířit ani komerčně využívat.

📄 Co musí obsahovat smlouva?

1. Specifikaci kódu – co je předmětem převodu/licence.

2. Rozsah práv – co objednatel smí (užívat, upravovat, licencovat dál).

3. Časový rozsah – dočasně, na dobu neurčitou?

4. Územní rozsah – ČR, EU, celý svět?

5. Výhradnost – má autor právo použít kód i jinde?

6. Cena za licenci/převod – samostatně nebo jako součást ceny díla?

💡 Časté chyby

• Neuvedení vůbec žádných práv → software legálně nelze používat.

• Licence jen k užití, ale klient chce upravovat.

• Neřešení open-source komponent → hrozí porušení třetích práv.

• Záměna „kód je můj“ s „mám licenci“ – právně odlišné!

🧱 Příklad z praxe

Start-up si objednal vývoj platformy. Po roce chtěl přejít k jinému vývojáři.
Původní smlouva neupravovala převod práv ke kódu.
Vývojář odmítl vydat zdrojové soubory a zakázal jejich úpravu.
Firma musela začít znovu.