⚖️ Co říká zákon?

Podle občanského zákoníku lze od smlouvy o dílo odstoupit, pokud:

• zhotovitel porušuje smlouvu podstatně,

• výstup má závažné vady,

• nedodržel termín,

• nebo je zřejmé, že dílo nebude splněno řádně (§ 2001 NOZ a násl.).

Nestačí tedy jen subjektivní nespokojenost – musí jít o konkrétní porušení.

🧪 Co je „vada“ u softwaru?

V praxi to bývá sporné. Vady mohou být:

• technické (chyby, pády systému),

• funkční (neplní specifikovanou funkci),

• nebo formální (chybí dokumentace).

Naopak není vadou, že:

• klient chtěl něco jiného, než si uvedl,

• očekával více funkcí, než si objednal,

• aplikace „nepůsobí moderně“ nebo „není intuitivní“, pokud to nebylo smluvně dohodnuto.

🔍 Jak se bránit neodůvodněnému odstoupení?

Zhotovitel by měl:

• mít podrobnou dokumentaci a zadání,

• ukládat předávací protokoly a průběžné verze,

• komunikovat e-mailem, nikoli jen ústně,

• využít možnost písemného vyjádření k reklamaci.

To vše slouží jako důkaz, že software byl dodán v souladu se smlouvou.

📌 Jak se bránit jako objednatel?

Pokud má výstup vady:

• nutné je je řádně a včas reklamovat,

• písemně popsat vady a poskytnout lhůtu k nápravě,

• až poté je možné od smlouvy odstoupit – a to písemně.

🧱 Příklad z praxe

Objednatel nechtěl pokračovat ve spolupráci – tvrdil, že software je „neintuitivní“.
Ve smlouvě nebyla žádná zmínka o designu nebo UI.
Vývojář doložil, že software obsahuje všechny funkce dle zadání.
Soud uznal, že k odstoupení nebyl právní důvod – objednatel musel zaplatit plnou cenu.