Smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem – časté chyby a rozdíly
„Uzavřel jsem smlouvu se soukromou osobou. Vystavil jsem fakturu, domluvili jsme se emailem. Jenže po pár týdnech mi napsal, že odstupuje od smlouvy. Prý má jako spotřebitel právo do 14 dnů. A prý jsem ho neinformoval. Nechápal jsem – vždyť jsme přece měli normální obchodní dohodu.“
Velmi častým omylem mezi podnikateli je, že se domnívají, že jakmile podnikají, mají se všemi partnery podnikatelské vztahy. Jenže pokud druhou smluvní stranou není firma, ale běžný člověk – spotřebitel – platí úplně jiná pravidla. A jejich nerespektování může podnikatele stát hodně peněz, nervů i reputace.
🔗 Chcete se dozvědět víc o podnikatelských smlouvách?
O tom všem – od obchodní smlouvy mezi firmami až po rámcové dohody a časté chyby při uzavírání – se dočtete v našem hlavním rozcestníku věnovaném podnikatelským smlouvám:
👉 Podívejte se na přehled všech článků zde
Lidé často hledají smlouva mezi firmou a zákazníkem, obchodní smlouva se spotřebitelem, obchodní podmínky B2C, podnikatelská smlouva s fyzickou osobou, ale i firemní smlouva s klientem. Všechny tyto pojmy odkazují na smíšené právní vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem – a ty se zásadně liší od smluv mezi dvěma podnikateli.
Co se v článku dozvíte:
Rozdíl mezi B2B a B2C smlouvou
Práva spotřebitele při uzavření smlouvy
Nejčastější chyby podnikatelů
Rizika, která hrozí při nesplnění informační povinnosti
Doporučení, jak chránit svou firmu i klienta
Právní rozdíl mezi B2B a B2C
Zatímco smlouva mezi dvěma podnikateli (B2B) se řídí volnějšími pravidly a počítá s vyrovnaným postavením stran, smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem (B2C) je výrazně regulovaná.
Spotřebitel má totiž:
právo na odstoupení do 14 dnů u smluv uzavřených na dálku nebo mimo provozovnu
nárok na jasné a úplné informace o právech a povinnostech
ochranu před nejasnými nebo nepřiměřenými podmínkami
právo obrátit se na ČOI nebo využít mimosoudního řešení
Nejčastější chyby podnikatelů
Předpokládají, že zákazník je podnikatel jen proto, že „má IČO“
Nemají vypracované obchodní podmínky nebo nevědí, že nestačí jen „něco napsat“
Neposkytnou povinné informace – např. o právu odstoupit
Používají B2B vzory smluv i pro spotřebitele
Odmítají reklamace s odkazem na „podnikatelské vztahy“, i když jde o spotřebitele
Co může hrozit
Neplatnost smlouvy nebo jejích částí
Povinnost vrátit plnění i po několika týdnech
Pokuty od ČOI za porušení spotřebitelských práv
Poškození reputace (např. špatné recenze, stížnosti)
💡 Doporučení advokátky
„Podnikatelé by měli už při uzavírání smlouvy vědět, zda mají před sebou podnikatele nebo spotřebitele. Nestačí podívat se, jestli má druhá strana IČO – důležité je, za jakým účelem smlouvu uzavírá. Pokud se jedná o B2C vztah, je třeba upravit i dokumentaci – obchodní podmínky, poučení o právu na odstoupení, způsob reklamací. Vyhnete se tak sporům a sankcím.“
📞 Nejste si jistí, jak smlouvu správně nastavit?
Pomohu vám identifikovat, zda jednáte se spotřebitelem, a připravím smlouvu nebo obchodní podmínky tak, abyste byli chráněni a zároveň splnili všechny zákonné povinnosti. Nabízím zvýhodněné ceny při opakované spolupráci.
Obraťte se na odborníka – jsem specialistka na smluvní právo.
Více informací najdete zde.
- Publikováno:
- Naposledy aktualizováno: 15/07/2025