Možná si říkáte…

• „Když to není za peníze, co by mohlo být špatně?“

• „Nemusím nic fakturovat, vždyť jde o výpůjčku.“

• „Můžeme si mezi firmami pomáhat, ne?“

Klienti se mě ptají…

• „Můžu půjčit stroj jiné společnosti, aniž bych porušil účetní předpisy?“

• „Jaké mám povinnosti, když druhá firma způsobí škodu?“

• „Musím bezúplatné půjčení nějak danit?“

Odborný výklad

Občanský zákoník (§ 2193 a násl.) umožňuje uzavřít smlouvu o výpůjčce i mezi podnikateli – tedy mezi právnickými osobami.
Musí však být splněny tři podmínky:

1. Přenechává se nezuživatelná věc (např. zařízení, stroj, automobil).

2. Používání je bezplatné.

3. Věc zůstává ve vlastnictví půjčitele a musí být vrácena.

Z právního hlediska tedy výpůjčka mezi firmami možná je.
Z hlediska účetního a daňového však vyvolává několik rizik.

Daňová a účetní úskalí

1. Bezúplatné plnění = skrytý příjem
   Podle § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů může být bezplatné užívání majetku považováno za nepeněžní příjem – tedy zdanitelný.
   Firma, která věc užívá, by měla stanovit obvyklou cenu nájmu a tento „příjem“ zdanit.

2. DPH a bezúplatné užívání
   Pokud je půjčitel plátcem DPH a přenechává majetek bez úplaty k podnikatelským účelům jiného subjektu, může vzniknout povinnost odvést DPH, jako by šlo o poskytnutí služby (§ 14 ZDPH).

3. Účetnictví
   Věc zůstává v majetku půjčitele, ale vypůjčitel ji musí evidovat pro kontrolní účely a často i ocenit v rámci bezúplatného plnění.
   Chybné zaúčtování může zkreslit hospodářský výsledek.

4. Odpovědnost za škodu
   Pokud vypůjčitel způsobí škodu na věci, odpovídá podle § 2199 NOZ.
   Nicméně prokázat rozsah škody je možné jen tehdy, pokud existuje předávací protokol.

Nejčastější chyby

• Žádná písemná smlouva – mezi firmami absolutní chyba.

• Záměna výpůjčky a zápůjčky – u spotřebního materiálu nejde o výpůjčku.

• Chybějící protokol o stavu věci – problém při škodách a pojištění.

• Zamlčené bezúplatné užívání – riziko daňového doměrku.

• Chybně vedená evidence majetku – účetní pochybení, pokuta při kontrole.

Jak správně uzavřít výpůjčku mezi firmami

1. Sepište písemnou smlouvu – identifikace obou firem, IČO, sídlo, statutární zástupce.

2. Uveďte účel a dobu výpůjčky – např. „pro účely testování stroje po dobu 30 dnů“.

3. Připojte protokol o stavu věci – s datem, podpisy a fotografiemi.

4. Zvažte symbolickou úplatu – například 1 Kč/měsíc; sníží riziko sporu o bezúplatnost.

5. Zkontrolujte daňové dopady – zejména u DPH a příjmů právnických osob.

Příklad z praxe

Firma A půjčila partnerské firmě B pracovní plošinu „na zkoušku“.
Bez smlouvy, bez faktury, bez protokolu.
Po dvou měsících došlo k poškození zařízení. Firma B odmítla platit – prý šlo o „testování zdarma“.
Finanční úřad navíc uznal bezúplatné poskytnutí jako nepeněžní plnění, a firma A musela dodaněnit DPH.
Výsledek: poškozená plošina a daňový doměrek 60 000 Kč.

Doporučení advokátky

Výpůjčka mezi podnikateli má smysl jen tehdy, když je právně i účetně ošetřená.
Nejde o laskavost, ale o právní úkon se všemi důsledky.

Checklist:

• Existuje písemná smlouva s jasným vymezením účelu a doby?

• Je sepsán předávací protokol se stavem věci?

• Byl vyhodnocen daňový dopad (ZDP, DPH)?

• Je zajištěno pojištění věci?

• Jsou evidenčně oddělené firemní majetky?

FAQ

Může si dvě firmy půjčit věci zdarma?
Ano, ale musí to být písemně sjednáno a správně zaúčtováno – jinak hrozí zdanění jako skryté plnění.

Musí se z výpůjčky odvádět DPH?
Záleží na účelu – pokud je majetek používán pro podnikání jiného subjektu, může vzniknout povinnost přiznat DPH z obvyklé ceny.

Jak prokázat, že šlo o výpůjčku, ne dar?
Písemná smlouva, protokol o předání a evidence v účetnictví jsou klíčové důkazy.