kupní smlouva

Print Představte si, že složíte několik milionů korun na účet prodávajícího – a ten odmítne podepsat návrh na vklad do katastru. Nebo že zaplatíte předem a prodávající si to na poslední chvíli rozmyslí. Bohužel to nejsou jen teorie, ale příběhy mých klientů, kteří přišli o své úspory kvůli špatně nastavené kupní ceně ve smlouvě.Kupní cena […]

Print Klientka mi jednou ukázala kupní smlouvu na pozemek, kde chyběl jediný metr čtvereční – zapsaná výměra v katastru nesouhlasila se skutečností. Cena? O statisíce nižší, než očekávala, a spor s prodávajícím na roky.Koupě pozemku se zdá být jednoduchá: číslo parcely, cena, podpis. Ale právě u pozemků se nejčastěji objevují chyby – nesoulad výměry, nejasné

Print Na první pohled to vypadá jednoduše: místo kupní smlouvy na byt podepíšete smlouvu o převodu družstevního podílu. Jenže právě tady začínají problémy. Kupujete totiž ne byt, ale členská práva v družstvu. Pokud je smlouva napsaná špatně, hrozí, že družstvo převod neuzná, nebo že převezmete i dluhy, o kterých vám nikdo neřekl.Setkávám se s případy,

Print Mnoho kupujících si myslí, že koupě bytu je „jen“ podpis smlouvy a vložení návrhu na katastr. Realita je ale složitější – pokud smlouva neobsahuje všechny povinné náležitosti, katastr návrh odmítne. A pokud si neohlídáte nástrahy spojené se společenstvím vlastníků (SVJ), můžete kromě bytu zdědit i cizí dluhy.Nedávno jsem řešila případ klienta, který po koupi

Print Koupě bytu bývá pro většinu lidí jednou z největších životních investic. Vysněný byt se vám může během pár minut stát noční můrou – pokud podepíšete smlouvu, která není správně napsaná. V praxi se setkávám s případy, kdy kupující zjistili až po podpisu, že k bytu patří dluhy společenství vlastníků, nebo že v katastru nebyl

Print Představte si, že stojíte v obýváku svého vysněného domu. V hlavě už vidíte nábytek, zahradu, rodinné večery. Jenže realita je taková: ještě nejste vlastníkem. Stačí špatně napsaná kupní smlouva a můžete přijít o statisíce, někdy i o dům samotný.Jako advokátka často řeším případy, kdy lidé podepsali smlouvu, aniž by si všimli chyb v popisu

Print Klient mi nedávno přinesl smlouvu s doložkou „cena bude upravena podle inflace“. Jenže ve skutečnosti potřeboval upravovat cenu podle rostoucích nákladů na suroviny. Výsledek? Sporná smlouva, nejasná vymahatelnost a zbytečné riziko.Právě proto je důležité vědět, zda má být ve smlouvě cenová doložka nebo inflační doložka – a jak je správně odlišit. Tento text je

Print Představte si, že prodáváte pozemek. Podepíšete smlouvu s kupujícím, ale nejste si jistí, zda nepřijde někdo s lepší nabídkou. Právě proto zákon umožňuje sjednat tzv. výhradu lepšího kupce – tedy možnost uzavřenou smlouvu zrušit, pokud se objeví výhodnější zájemce.Zní to lákavě, ale bez přesné formulace a dodržení podmínek se z této „pojistky“ snadno stane

Print Prodali jste nemovitost, ale chcete si nechat zadní vrátka, kdybyste ji chtěli získat zpět? Nebo naopak kupujete věc, u které může mít prodávající právo žádat její navrácení? Právě k tomu slouží zpětná koupě – institut, který umí chránit obě strany, ale jen pokud je sjednaný správně.V praxi jsem se setkala s klientkou, která prodala

Print Představte si, že vlastníte byt společně s bratrem. Bratr se rozhodne prodat svůj podíl – ale dřív, než ho nabídne cizímu kupci, musí ho podle zákona nabídnout vám. To je typický příklad předkupního práva.V praxi se s ním setkávám nejčastěji u spoluvlastnictví nemovitostí, rodinných firem nebo obchodních podílů. Je to užitečný institut, ale špatně