kupní smlouva

Print Klientka – majitelka české výrobní firmy – si objednala technologické zařízení z Itálie. V kupní smlouvě bylo jen „doprava zajištěna dodavatelem“. Poškození vzniklé při přepravě vedlo k půlročnímu sporu o náhradu škody. Přitom stačilo jediné: správně zvolená doložka Incoterms. Tento text je součástí velkého rozcestníku ke kupní smlouvě, kde najdete všechny základní články k […]

Print Podnikatel si objednal CNC stroj z Německa. Cena přes milion korun. Při přepravě se stroj převrátil a utrpěl vážné poškození. Prodávající tvrdil, že riziko přechází už předáním dopravci, kupující zase, že až při převzetí ve své hale. Výsledek? Spor o to, kdo ponese škodu v řádu statisíců. Přitom zákon i správná smluvní úprava dává

Print Klient si koupil ojeté auto „po důchodci, nikdy nebouchané“. Po dvou týdnech začal motor kouřit a v servisu zjistili, že auto mělo vážnou havárii, rám je svařovaný a tachometr stočený o 150 000 km. Prodávající vše popíral a tvrdil, že auto prodal „tak, jak stojí a leží“. Jenže kupní smlouva i zákon dávají kupujícímu

Print Při koupi bytu mi klient ukázal rezervační smlouvu od realitní kanceláře. Bylo v ní napsáno, že „rezervační poplatek se považuje za část kupní ceny“. Jenže smlouvu o koupi ještě ani nepodepsal. Kdyby z obchodu nakonec sešlo, přišel by o 250 000 Kč. Ačkoliv to vypadalo jako formalita, rozdíl mezi kupní cenou, zálohou a rezervačním

Print Klient složil rezervační zálohu na byt, který měl být „ve výborném stavu“. Před podpisem kupní smlouvy si ale nechal udělat technickou inspekci – a zjistil plíseň za vestavěnou skříní a poškozené rozvody elektřiny. Prodávající trval na tom, že záloha propadne, pokud byt nekoupí. Jenže právo je v takové situaci na straně kupujícího – rezervační

Print Klient si koupil rodinný dům. Smlouvu měl podepsanou, cenu zaplacenou, ale při předání už chyběly radiátory a sklep byl plný nevyklizeného harampádí. Prodávající tvrdil, že „už je to jeho starost“. Jenže okamžik předání nemovitosti a správně vyplněný předávací protokol rozhodují, kdo nese riziko škody a od kdy má kupující nárok na plody a užitky.

Print Klientka si koupila rodinný dům. Po nastěhování zjistila, že kanalizace je špatně napojená a při deštích zatéká do sklepa. Oprava měla stát přes 300 000 Kč. Místo vleklého soudu jsme vyjednali s prodávajícím slevu z kupní ceny a úpravy si nechala provést podle vlastních představ. Ušetřila čas, nervy i peníze. Tento text je součástí

Print Měla jsem klienta, který si koupil byt v novostavbě. Po půl roce začala vlhnout stěna v ložnici. Prodávající tvrdil, že je to jen „nevětrání“ a odmítl cokoli řešit. Klient váhal, jestli se soudit – bál se, že důkazy nebude mít dostatečné. Nakonec jsme díky dobře připravenému znaleckému posudku a správně načasovanému vytknutí vady uspěli.Soudní

Print Koupíte dům nebo byt, nastěhujete se… a po prvním zimním období se objeví plísně, praskliny ve zdech nebo zatékání střechy. Prodávající tvrdí, že „záruka je jen dva roky“. Jenže u nemovitostí je situace jiná. Zákon odlišuje pětiletou lhůtupro skryté vady stavby od dvouleté domněnky ve prospěch spotřebitele – a každá slouží k jinému účelu.

Print Představte si, že jste právě koupili vysněný pozemek. Podepsaná smlouva, zaplacená kupní cena, vše vypadá v pořádku – až do chvíle, kdy geodet zjistí, že pozemek má o 150 m² méně, než uvádí smlouva i katastr. Najednou jste přišli o kus zahrady a o statisíce.Takové případy nejsou vůbec výjimečné. Nesoulad ve výměře patří k