Smlouva o započtení – chytré vyrovnání bez placení

STRUČNÁ ODPOVĚĎ NA HLAVNÍ OTÁZKU

Započtení umožňuje, aby se dvě vzájemné pohledávky proti sobě v rozsahu, v němž se kryjí, zrušily.

Může k němu dojít jednostranným právním jednáním za zákonných podmínek nebo na základě dohody stran.

U dohody o započtení je zásadní přesně identifikovat obě pohledávky, jejich výši a rozsah, v jakém mají zaniknout.

Ne každou pohledávku lze bez dalšího započíst, a proto samotná věta „strany provedou zápočet“ nemusí být pro bezpečné vypořádání dostatečná.

MOŽNÁ SI ŘÍKÁTE…

„Když si navzájem dlužíme, nemusíme si přece nic posílat?“

„Musí být obě pohledávky splatné?“

„Mohu započíst i spornou pohledávku?“

„Co když jsou pohledávky v různých částkách?“

„Je rozdíl mezi jednostranným započtením a dohodou o započtení?“

„A co když druhá strana později tvrdí, že k započtení nikdy nedošlo?“

Právě proto je dobré mít jasně zachyceno co, v jaké výši a s jakým účinkem bylo mezi stranami vypořádáno.

CO JE PROBLÉM V PRAXI (ODLIŠNOST OD TEORIE)

Teorie je velmi jednoduchá.

Strana A má pohledávku vůči straně B.

Strana B má pohledávku vůči straně A.

Místo dvou plateb se pohledávky proti sobě započtou.

V praxi je ale potřeba vědět:

• z čeho každá pohledávka vznikla,
• zda skutečně existuje,
• v jaké je výši,
• zda je splatná,
• zda je sporná,
• zda některá část již nezanikla jinak,
• zda je daný typ pohledávky vůbec způsobilý k započtení,
• zda se započítává jistina, úroky nebo jiné příslušenství,
• k jakému okamžiku má započtení nastat,
• co po započtení ještě zůstává nesplacené.

A je tu ještě jedna věc.

Započtení není totéž co prominutí dluhu.

Pokud jedna strana dluží 200 000 Kč a druhá 150 000 Kč, není výsledkem automaticky „oba už si nic nedluží“.

V odpovídajícím rozsahu pohledávky zaniknou, ale rozdíl může zůstat dál splatný.

NEJVĚTŠÍ RIZIKA A CHYBY

U dohody o započtení bych si dala pozor zejména na:

• nepřesné označení pohledávek,
• špatně uvedenou aktuální výši,
• zapomenuté částečné úhrady,
• nejasné příslušenství,
• započtení pohledávky, jejíž existence je sporná,
• předpoklad, že každou pohledávku lze bez dalšího započíst,
• nejasný okamžik účinků,
• chybný výpočet zůstatku,
• směšování započtení s narovnáním nebo prominutím dluhu,
• neřešení dalších pohledávek mezi stejnými stranami,
• spoléhání pouze na interní účetní zápočet bez právně jasné dohody.

Typická chyba?

„Účetně nám to sedí.“

To ale ještě nemusí znamenat:

„Právně jsme oba přesně vypořádali to, co jsme chtěli.“

JAK POSTUPOVAT (REALITA, NE IDEÁL)

U dohody o započtení doporučuji začít velmi prakticky.

1. Sepište obě pohledávky

Kdo komu dluží?

Z jakého právního důvodu?

Jaká je jistina?

Existuje také příslušenství?

2. Ověřte jejich aktuální stav

Nebyla některá pohledávka částečně uhrazena?

Nebyl vystaven dobropis?

Není sporná?

3. Určete částku započtení

Pokud jsou pohledávky stejné, mohou v odpovídajícím rozsahu zaniknout celé.

Pokud jsou rozdílné, je potřeba přesně spočítat, co po započtení zbývá.

4. Rozlište započtení a širší vypořádání

Chcete jen „odečíst dvě faktury“?

Nebo současně uzavřít spor o jejich výši?

V druhém případě už může být vhodnější nebo nutné řešit širší dohodu, například narovnání.

5. Určete účinek

Po podpisu musí být z dokumentu jasné, které pohledávky zanikly a které případně stále existují.

PŘÍKLADY Z PRAXE

👉 Dvě faktury, jeden zůstatek

Společnost A dluží společnosti B 300 000 Kč.

Společnost B dluží společnosti A 220 000 Kč.

Strany se dohodnou na započtení.

Výsledkem není, že „už se nic neplatí“.

Po započtení zůstává pohledávka společnosti B ve výši 80 000 Kč.

Právě tento zůstatek musí být ve smlouvě jasně zachycen.

👉 Jedna pohledávka je sporná

Dodavatel požaduje 250 000 Kč za dodané služby.

Odběratel má proti němu vlastní pohledávku 100 000 Kč z údajné škody.

Dodavatel ale existenci škody odmítá.

Pokud si strany řeknou jen „uděláme zápočet“, nemusí tím spor skutečně vyřešit.

Nejdřív je potřeba zjistit, zda chtějí provést obyčejné započtení, nebo současně narovnat spornou pohledávku.

👉 Účetní zápočet, který druhá strana nečekala

Jedna společnost interně zaúčtuje dvě vzájemné pohledávky jako započtené.

Druhá strana ale vychází z toho, že její pohledávka dál trvá.

Problém není účetní.

Problém je v tom, zda a jak bylo započtení právně provedeno a prokazatelně zachyceno.

PROČ OPATRNĚ S „UDĚLÁM SI SÁM“

Dohoda o započtení vypadá velmi jednoduše.

Dvě pohledávky.

Dvě částky.

Rozdíl.

Podpis.

A u jednoduchého případu opravdu nemusí být dokument dlouhý.

Ale jednoduchý neznamená nepřesný.

Univerzální vzor neví:

• zda pohledávky skutečně existují,
• zda jsou splatné,
• zda jsou sporné,
• zda je lze započíst,
• zda mají příslušenství,
• zda část už byla uhrazena,
• zda strany chtějí jen započíst, nebo také vypořádat širší spor.

U započtení je často důležitější správná identifikace a výpočet než délka dokumentu.

DOPORUČENÍ ADVOKÁTKY + CHECKLIST

U dohody o započtení doporučuji jednoduchý test:

Kdybych se na dokument podívala za dva roky, poznám z něj bez dalšího, které dvě pohledávky proti sobě stály, v jaké výši zanikly a co po započtení ještě zůstalo?

Pokud ne, dohoda není dostatečně přesná.

Rychlý checklist

• Obě pohledávky jsou jednoznačně identifikovány.
• Je znám jejich právní důvod.
• Je ověřena jejich aktuální výše.
• Je řešeno příslušenství.
• Je prověřeno, zda jsou pohledávky způsobilé k započtení.
• Je jasné, zda některá z nich není sporná.
• Je přesně určena částka, v níž se započítávají.
• Je správně vypočten případný zůstatek.
• Je jasné, které pohledávky zanikají.
• Je jasné, co po započtení dál trvá.
• Je rozlišeno započtení od případného narovnání.
• Dokument odpovídá skutečnému účetnímu a smluvnímu stavu.

FAQ

Co je dohoda o započtení?

Jde o dohodu, kterou si strany vypořádají vzájemné pohledávky tak, že je proti sobě v dohodnutém rozsahu započtou.

V rozsahu, v němž se pohledávky kryjí, zaniknou.

Musí být pohledávky stejně vysoké?

Ne.

Pokud je jedna pohledávka vyšší, započtou se do výše té nižší a rozdíl zůstává jako další existující pohledávka.

Je rozdíl mezi jednostranným započtením a dohodou?

Ano.

Za zákonných podmínek může k započtení dojít jednostranným prohlášením jedné strany.

Dohoda o započtení je naproti tomu výsledkem shodné vůle obou stran a může být prakticky vhodná zejména tam, kde chtějí mít přesně potvrzený stav vzájemného vypořádání.

Lze započíst spornou pohledávku?

Tady je potřeba opatrnost.

Pokud se strany neshodují ani na samotné existenci nebo výši jedné z pohledávek, obyčejná dohoda o započtení nemusí být nejvhodnějším řešením.

Podle konkrétní situace může být potřeba nejprve nebo současně vyřešit spor například dohodou o narovnání.

Lze započíst jakoukoliv pohledávku?

Ne.

Zákon stanoví podmínky a také omezení započtení. U konkrétních pohledávek je proto potřeba ověřit, zda jsou k započtení způsobilé.

Musí být dohoda o započtení písemná?

Písemná forma není vždy obecnou podmínkou platnosti každého započtení. Z praktického a důkazního hlediska je však písemná dohoda velmi vhodná, zejména pokud jde o vyšší částky nebo obchodní vztahy.