STRUČNÁ ODPOVĚĎ NA HLAVNÍ OTÁZKU

Rozhodčí smlouvou se strany dohodnou, že určitý majetkový spor nebude rozhodovat státní soud, ale jeden nebo více rozhodců nebo stálý rozhodčí soud. Pokud se dohoda týká budoucích sporů z určitého právního vztahu, jde o rozhodčí doložku. Pokud už konkrétní spor vznikl a strany se teprve následně dohodnou, že jej předají rozhodci, zákon používá pojem smlouva o rozhodci.

Rozhodčí smlouva musí být písemná a lze ji platně uzavřít jen pro spory, které zákon připouští řešit rozhodčím řízením. Současná česká právní úprava například neumožňuje podnikateli převést do rozhodčího řízení spor ze smlouvy, kterou uzavírá se spotřebitelem.

Rozhodčí doložka není formalita. Je to volba jiného systému řešení sporu namísto běžného soudního řízení.

MOŽNÁ SI ŘÍKÁTE…

„Není arbitráž rychlejší než soud?“

„Můžeme si rozhodce vybrat sami?“

„Co když se na konkrétním rozhodci později neshodneme?“

„Může jedna strana rozhodce prostě určit?“

„Je rozhodčí řízení tajné?“

„Můžeme se proti rozhodčímu nálezu odvolat?“

„Co když rozhodce rozhodne špatně?“

„Můžu přesto podat žalobu k normálnímu soudu?“

„Co když je samotná smlouva neplatná? Platí ještě rozhodčí doložka?“

„Je rozhodčí doložka vhodná i pro smlouvu se zahraničním partnerem?“

„A co vlastně znamená smlouva o rozhodci? Podepisuje ji také rozhodce?“

To poslední je dobrý příklad toho, proč může být právní terminologie matoucí.

Smlouva o rozhodci je dohoda stran sporu o tom, že už vzniklý konkrétní spor předloží rozhodci. Není to smlouva mezi stranami a samotným rozhodcem.

KLIENTI SE MĚ ČASTO PTAJÍ…

Jaký je rozdíl mezi rozhodčí smlouvou, doložkou a smlouvou o rozhodci?

Rozhodčí smlouva je zastřešující zákonný pojem.

Může mít dvě základní podoby.

Rozhodčí doložka řeší spory, které teprve mohou v budoucnu vzniknout z konkrétního právního vztahu nebo vymezeného okruhu vztahů.

Například:

„Veškeré spory vzniklé z této smlouvy budou rozhodovány…“

Smlouva o rozhodci se uzavírá až poté, co konkrétní spor vznikl.

Například:

Dodavatel požaduje zaplacení 4 milionů Kč.

Objednatel tvrdí, že dílo má zásadní vady.

Ve smlouvě žádná rozhodčí doložka není.

Strany se ale nyní dohodnou, že právě tento konkrétní spor nebude řešit soud, ale rozhodce.

To je smlouva o rozhodci.

Jaké spory lze řešit arbitráží?

Český zákon umožňuje rozhodčí řízení zejména u majetkových sporů, o nichž by jinak rozhodoval soud a o jejichž předmětu mohou strany uzavřít smír.

Existují ale výjimky.

Rozhodčím řízením nelze například obcházet pravidla pro spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí, incidenční spory v insolvenčním řízení ani současný zákaz arbitráže sporů ze smluv uzavíraných podnikatelem se spotřebitelem.

V praxi se proto arbitráž uplatňuje především v B2B vztazích a velmi významnou roli má v mezinárodním obchodě.

Je rozhodčí řízení vždy rychlejší a levnější než soud?

Ne.

Může být rychlejší.

Může být procesně pružnější.

U mezinárodního vztahu může mít i další významné výhody.

Ale není automaticky levnější.

Cena závisí například na:

• hodnotě sporu,
• zvolené instituci,
• počtu rozhodců,
• složitosti případu,
• množství dokazování,
• potřebě znalců,
• délce řízení.

U sporu o vysokou částku před tříčlenným rozhodčím senátem mohou být náklady značné.

Arbitráž není levnější soud z principu. Je to jiný způsob řešení sporu, jehož výhody musí dávat smysl právě pro daný smluvní vztah.

Můžeme si vybrat vlastního rozhodce?

Ano.

Strany mohou přímo určit konkrétního rozhodce, několik rozhodců nebo si dohodnout způsob jejich jmenování.

Mohou také sjednat pravomoc stálého rozhodčího soudu a podrobit se jeho pravidlům.

Způsob výběru ale musí být nastaven tak, aby nebyla fakticky ponechána volba rozhodce pouze na vůli jedné smluvní strany.

Rozhodce navíc musí být nezávislý a nestranný a musí oznámit okolnosti, které mohou vyvolávat oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Můžu se proti rozhodčímu nálezu odvolat?

Běžné odvolání jako proti rozsudku okresního nebo krajského soudu zpravidla neexistuje.

Strany se ale mohou již v rozhodčí smlouvě dohodnout, že rozhodčí nález bude možné na žádost přezkoumat jinými rozhodci.

Pokud takový mechanismus sjednán není, rozhodčí nález po splnění zákonných podmínek nabývá účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je vykonatelný.

Existuje také možnost domáhat se u soudu zrušení rozhodčího nálezu, ale to není běžné odvolání.

Soud nepřezkoumává celý spor znovu pouze proto, že jedna strana považuje právní názor rozhodce za chybný.

Když máme rozhodčí doložku, může protistrana stejně podat žalobu k soudu?

Může ji podat.

Existence rozhodčí doložky fyzicky nebrání tomu, aby žaloba dorazila státnímu soudu.

Žalovaný však může nejpozději při svém prvním úkonu ve věci samé namítnout, že věc má být podle rozhodčí smlouvy projednána před rozhodci.

Je-li námitka včasná a rozhodčí smlouva použitelná, soud řízení zpravidla zastaví.

Ani existence rozhodčí doložky proto neznamená, že lze první soudní zásilku odložit s tím, že „soud stejně nemá pravomoc“. Procesní reakce může být časově zásadní.

CO ŘÍKÁ ZÁKON VS. CO SE DĚJE V PRAXI

Zákon říká „rozhodčí smlouva“. Praxe často říká „arbitrážní doložka“

V obchodních smlouvách se používají výrazy:

• rozhodčí doložka,
• arbitrážní doložka,
• arbitration clause.

Právně je ale důležité vědět, co přesně bylo sjednáno.

Pokud se strany předem dohodnou na řešení budoucích sporů, jde o rozhodčí doložku.

Pokud už spor existuje a teprve nyní jej chtějí předat arbitráži, mohou uzavřít smlouvu o rozhodci.

Písemnost je povinná

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně.

Zákon přitom připouští i elektronické prostředky, pokud umožňují zachytit obsah dohody a určit osoby, které ji uzavřely.

U smluv uzavíraných elektronicky proto není klíčová jen otázka:

„Máme PDF s podpisem?“

Důležité je, zda lze skutečně prokázat sjednání rozhodčí smlouvy v zákonem požadované formě.

Velmi důležité je, kdo bude rozhodovat

Jedna věta:

„Spory budou rozhodovány v rozhodčím řízení.“

je pro kvalitní smlouvu málo.

Je potřeba promyslet:

• kdo rozhodce jmenuje,
• kolik rozhodců bude,
• zda půjde o rozhodce ad hoc,
• nebo o stálý rozhodčí soud.

Historická česká judikatura obsahuje velké množství sporů právě o neplatně nebo netransparentně nastavený způsob výběru rozhodce.

Nejvyšší soud ustálil, že nelze jednoduše vytvořit „soukromý rozhodčí soud“ a odkázat výběr rozhodce na jeho vlastní pravidla, pokud nejde o skutečný stálý rozhodčí soud založený nebo připuštěný zákonem.

Stejně problematická může být konstrukce, ve které způsob výběru rozhodce ve výsledku závisí pouze na vůli jedné smluvní strany.

Ad hoc rozhodce a stálý rozhodčí soud nejsou totéž

U ad hoc arbitráže se rozhodce nebo rozhodci ustavují pro konkrétní spor.

Strany mají větší prostor nastavit si:

• počet rozhodců,
• způsob jejich výběru,
• procesní pravidla,
• místo,
• jazyk,
• další podmínky.

To ale znamená, že kvalitní rozhodčí doložka musí více věcí vyřešit předem.

U stálého rozhodčího soudu část této infrastruktury poskytují jeho statut a pravidla.

V českém prostředí je významnou institucí například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Volba instituce není jen volbou názvu na konci doložky. Znamená také přijetí jejích procesních a nákladových pravidel.

Rozhodčí doložka musí mít správný rozsah

Zákon počítá s tím, že není-li sjednáno jinak, rozhodčí smlouva se vztahuje nejen na práva přímo vznikající z daného právního vztahu, ale také na otázky jeho platnosti a na související práva.

Přesto je vhodné rozsah doložky formulovat vědomě.

Je rozdíl mezi:

„spory o zaplacení ceny“

a

„veškeré spory vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, včetně sporů o její platnost, výklad, plnění a ukončení“.

První varianta může být příliš úzká, pokud následně vznikne spor o náhradu škody nebo platnost odstoupení.

Rozhodčí řízení není veřejné

Zákon stanoví, že rozhodčí řízení je neveřejné.

Rozhodci mají současně zákonnou povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu své funkce.

To ale není automaticky totéž jako komplexní smluvní závazek mlčenlivosti všech stran o existenci sporu, podáních, důkazech nebo výsledku.

Pokud je důvěrnost pro obchodní vztah zásadní, stojí za to ji upravit vědomě.

Státní soud z arbitráže úplně nezmizí

Rozhodčí doložkou si strany nevybírají svět bez státních soudů.

Soud může být potřeba například:

• při jmenování rozhodce, pokud sjednaný mechanismus selže,
• při rozhodování o vyloučení rozhodce,
• při provedení procesního úkonu, který rozhodci sami nemohou provést,
• při nařízení předběžného opatření,
• při žalobě na zrušení rozhodčího nálezu,
• při výkonu nebo exekuci.

Arbitráž tedy státní soudnictví nenahrazuje absolutně.

Přesouvá hlavní rozhodování samotného sporu jinam.

NEJVĚTŠÍ RIZIKA A CHYBY

❌ Chyba: rozhodčí doložka se do smlouvy vloží jen proto, že „to bude rychlejší“

Důsledek

Nikdo předem neprověří náklady, instituci, způsob výběru rozhodce ani charakter sporů, které mohou vzniknout.

Až při konfliktu strany zjistí, že si pro jednoduchý spor vytvořily dražší a komplikovanější systém než běžný soud.

Lepší řešení

Nejdříve odpovědět na otázku:

Proč právě u této smlouvy chceme arbitráž?

Teprve potom psát doložku.

❌ Chyba: rozhodce bude vybrán „rozhodčím centrem“ podle jeho vlastních pravidel

Důsledek

Pokud nejde o zákonem uznaný stálý rozhodčí soud a doložka neurčuje rozhodce ani zákonně použitelný způsob jeho výběru, může vzniknout zásadní problém s platností rozhodčí smlouvy.

Česká judikatura právě takové konstrukce opakovaně řešila.

Lepší řešení

Použít:

• jasně určeného rozhodce,
• transparentní mechanismus jmenování ad hoc rozhodců,
• nebo skutečný stálý rozhodčí soud.

❌ Chyba: jedna strana má ve výsledku právo sama zvolit rozhodce

Například:

„Spor rozhodne rozhodce vybraný dodavatelem.“

Důsledek

Mechanismus zásadně narušuje rovnováhu stran a může být právně vadný.

Lepší řešení

Nastavit neutrální systém.

Například jediný rozhodce určený dohodou stran nebo nezávislou dohodnutou osobou; u tříčlenného senátu typicky každá strana jmenuje jednoho člena a ti zvolí předsedu.

❌ Chyba: zahraniční smlouva obsahuje pouze větu „all disputes shall be settled by arbitration“

Důsledek

Až vznikne spor, otevřou se otázky:

Kde?

Před jakou institucí?

Podle jakých pravidel?

Kolik rozhodců?

V jakém jazyce?

Jaké je sídlo arbitráže?

A jaké hmotné právo se použije?

Lepší řešení

U mezinárodní smlouvy chápat rozhodčí doložku jako samostatný mechanismus řešení sporů, nikoli jako jednu obecnou větu.

❌ Chyba: strany zamění volbu rozhodčího řízení za volbu práva

Doložka stanoví:

„Spory budou rozhodovány v Praze.“

Z toho ale automaticky neplyne:

„Na smlouvu se použije české hmotné právo.“

Místo nebo sídlo arbitráže, rozhodčí instituce a rozhodné právo jsou rozdílné otázky.

Důsledek

V mezinárodní smlouvě může později vzniknout spor nejen o samotný nárok, ale nejdříve o to, podle jakého práva se má rozhodovat.

Lepší řešení

Volbu práva a rozhodčí doložku řešit koordinovaně, ale samostatně.

❌ Chyba: nikdo neřeší přezkum nálezu

Strany předpokládají:

„Když rozhodce udělá chybu, odvoláme se.“

Jenže běžné odvolání nemusí existovat.

Důsledek

Až po vydání nálezu strana zjistí, že soudní žaloba na jeho zrušení není druhým kolem rozhodování o tom, kdo měl ve sporu věcně pravdu.

Lepší řešení

Před podpisem si vědomě rozhodnout, zda chtějí jednoinstanční arbitráž, nebo si smluvně vytvoří přezkum podle zákona.

❌ Chyba: arbitráž ve smlouvě se spotřebitelem

Důsledek

Současný zákon arbitráž sporů ze smluv, které podnikatel uzavírá se spotřebitelem, nepřipouští.

Staré internetové vzory a články mohou vycházet z právní úpravy platné před prosincem 2016.

Lepší řešení

U B2C smluv s rozhodčí doložkou nevycházet ze starších vzorů a vždy ověřit aktuální právní režim.

JAK POSTUPOVAT – REALITA, NE IDEÁL

1. Nejdříve rozhodněte, zda arbitráž skutečně potřebujete

U běžné tuzemské smlouvy mezi dvěma menšími podnikateli nemusí být rozhodčí doložka automaticky přínosem.

Naopak u:

• významné technologické smlouvy,
• složitého stavebního projektu,
• joint venture,
• mezinárodní distribuce,
• licenčního vztahu,
• přeshraničního obchodu,
• může být důvodů pro arbitráž podstatně více.

Rozhodnutí má vycházet z očekávaného typu konfliktu, ne z toho, že rozhodčí doložka vypadá „profesionálně“.

2. Určete, jaké spory má doložka skutečně pokrýt

Pouze nezaplacenou cenu?

Nebo také:

• náhradu škody,
• smluvní pokuty,
• porušení mlčenlivosti,
• duševní vlastnictví,
• ukončení smlouvy,
• platnost smlouvy,
• související smlouvy?

Právě rozsah bývá po vzniku sporu velmi praktická otázka.

3. Rozhodněte mezi institucionální a ad hoc arbitráží

U stálého rozhodčího soudu získáváte existující procesní rámec.

U ad hoc řízení máte větší smluvní volnost, ale také větší odpovědnost za to, aby mechanismus fungoval.

Není univerzálně lepší varianta.

4. Vyřešte rozhodce

U jednoduchého sporu může dávat ekonomický smysl jeden rozhodce.

U velmi významného nebo komplexního sporu může být vhodný tříčlenný senát.

U odborného sporu může být důležitá zkušenost rozhodce například s:

• IT,
• stavebnictvím,
• mezinárodním obchodem,
• energetikou,
• M&A.

Jednou z výhod arbitráže je právě možnost ovlivnit odbornost osoby, která spor rozhodne.

5. U mezinárodní smlouvy řešte sídlo, jazyk a rozhodné právo

Tyto tři věci se často zaměňují.

Sídlo arbitráže ovlivňuje právní rámec rozhodčího řízení.

Jazyk arbitráže ovlivňuje náklady a praktický průběh.

Rozhodné hmotné právo určuje pravidla, podle kterých se bude posuzovat samotná smlouva a nárok.

Jedna volba automaticky neurčuje ostatní.

6. Promyslete proces

Má se konat ústní jednání?

Má být spor rozhodnut jen z dokumentů?

Jak se bude doručovat?

Jaký bude počet rozhodců?

Má existovat přezkum?

Má být možné postupovat zrychleně?

U stálého rozhodčího soudu řadu odpovědí poskytuje jeho řád.

U ad hoc arbitráže mohou být smluvní pravidla významnější.

7. Myslete už při podpisu na výkon rozhodnutí

U českého B2B vztahu to může být jednoduché.

U mezinárodní smlouvy je ale relevantní:

• kde má protistrana majetek,
• zda bude nález potřeba uznávat v jiném státě,
• jaký mezinárodní režim se na uznání a výkon použije.

Právě možnost přeshraničního uznávání rozhodčích nálezů je jedním z důvodů, proč má arbitráž silné postavení v mezinárodním obchodě.

PŘÍKLADY Z PRAXE

Následující situace jsou modelové.

👉 Dvě české společnosti uzavírají smlouvu o vývoji software

Cena projektu je 15 milionů Kč.

Obě strany chtějí, aby případný technicky složitý spor rozhodovala osoba se zkušeností s IT projekty.

Arbitráž může dávat smysl.

Nestačí ale napsat:

„Spory rozhodne rozhodce.“

Je potřeba určit alespoň funkční mechanismus jeho výběru a zvážit také pravidla řízení.

👉 Spor už vznikl, ale smlouva rozhodčí doložku nemá

Dvě společnosti se přou o vady výrobní linky.

Jedna požaduje zaplacení doplatku ceny.

Druhá uplatňuje náhradu škody.

Obě strany se chtějí vyhnout dlouhému soudnímu řízení a shodnou se na konkrétním rozhodci.

Nemusí být pozdě.

Mohou pro tento již vzniklý konkrétní spor uzavřít smlouvu o rozhodci.

👉 Smlouva odkazuje na „soukromý arbitrážní soud“

Doložka říká, že spor rozhodne rozhodce vybraný ze seznamu soukromé společnosti podle jejího rozhodčího řádu.

Společnost ale není stálým rozhodčím soudem ve smyslu zákona.

Problém se objeví až poté, co vznikne spor a jedna strana začne platnost doložky zpochybňovat.

Ustanovení, které mělo zjednodušit řešení sporu, vytvořilo nový spor:

Kdo má vůbec pravomoc rozhodnout?

👉 Česká firma uzavírá distribuční smlouvu se zahraničním partnerem

Každá strana nechce spor vést před soudy domovského státu druhé strany.

Arbitráž může nabídnout neutrální fórum.

Ale pak se musí řešit minimálně:

• instituce,
• sídlo,
• jazyk,
• počet rozhodců,
• způsob jejich jmenování,
• rozhodné právo,
• rozsah doložky.
• Tady už je rozdíl mezi kvalitní a generickou doložkou velmi praktický.

👉 Firma prohraje arbitráž a chce se „odvolat“

Rozhodce přizná druhé straně 8 milionů Kč.

Poražená společnost považuje právní závěr za nesprávný.

Ve smlouvě ale není sjednán přezkum jinými rozhodci.

Samotný nesouhlas s právním posouzením ještě neznamená, že státní soud rozhodčí nález zruší.

Jednoinstančnost může být výhodou, když chcete rychlou konečnost. Je nevýhodou ve chvíli, kdy prohrajete.

PROČ OPATRNĚ S „UDĚLÁM SI TO SÁM“

Generativní AI bez problémů vytvoří větu:

Veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou s konečnou platností rozhodovány v rozhodčím řízení.

Jazykově je to snadné.

Právní otázky začínají až potom:

• Které spory lze vůbec arbitrovat?
• Před kým?
• Jak se rozhodce vybere?
• Je instituce skutečně stálým rozhodčím soudem?
• Podle jakých pravidel?
• Kolik rozhodců?
• Kde bude sídlo řízení?
• Jaký bude jazyk?
• Chceme přezkum nálezu?
• Je smlouva česká, nebo mezinárodní?
• Kde má protistrana majetek?
• Neobsahuje vztah spotřebitelský prvek?
• Bude doložka fungovat i při převodu nebo jiné změně smluvního vztahu?

Nejtěžší část rozhodčí doložky není napsat, že nechcete státní soud. Nejtěžší je navrhnout alternativu, která bude právně platná a prakticky fungovat právě ve sporu, který může z konkrétní smlouvy vzniknout.

DOPORUČENÍ ADVOKÁTKY + CHECKLIST

U rozhodčí doložky bych nezačínala vzorem, ale otázkou:

Jaký spor z této smlouvy realisticky může vzniknout a proč bych chtěla, aby ho rozhodoval rozhodce místo soudu?

Pokud pro arbitráž existuje dobrý důvod, zkontrolovala bych zejména:

• zda jde o spor, který lze řešit v rozhodčím řízení,
• zda nejde o smlouvu podnikatele se spotřebitelem,
• zda má být řešen jeden již existující spor, nebo budoucí spory,
• zda je rozhodčí smlouva uzavřena v požadované písemné formě,
• které spory má doložka pokrývat,
• zda zahrnuje i spory o platnost, výklad a ukončení smlouvy,
• zda má rozhodovat rozhodce ad hoc nebo stálý rozhodčí soud,
• zda je zvolená instituce skutečně institucí, které lze pravomoc svěřit,
• kolik rozhodců bude spor rozhodovat,
• jakým způsobem budou rozhodci jmenováni,
• zda mechanismus nedává faktickou kontrolu pouze jedné straně,
• zda je upravena situace, kdy určený rozhodce funkci nepřijme nebo ji nemůže vykonávat,
• zda je důležité odborné zaměření rozhodce,
• kde bude sídlo arbitráže,
• v jakém jazyce řízení proběhne,
• jaké hmotné právo se použije,
• podle jakých procesních pravidel se bude postupovat,
• zda má být řízení převážně písemné nebo s ústním jednáním,
• jak se bude doručovat,
• zda strany chtějí přezkum rozhodčího nálezu jinými rozhodci,
• zda je potřeba zvláštní smluvní mlčenlivost,
• jaké budou předpokládané náklady,
• kde bude případný nález potřeba vykonat.

FAQ

Co je rozhodčí doložka?

Rozhodčí doložka je písemná dohoda, podle které budou budoucí majetkové spory z určitého právního vztahu nebo vymezeného okruhu vztahů řešit rozhodci nebo stálý rozhodčí soud namísto běžného státního soudu.

Co je smlouva o rozhodci?

Smlouva o rozhodci je podle zákona rozhodčí smlouva týkající se jednoho konkrétního již vzniklého sporu.

Nejde tedy o smlouvu s rozhodcem, ale o dohodu stran sporu, že jej předloží arbitráži.

Musí být rozhodčí doložka písemná?

Ano.

Bez písemné formy je rozhodčí smlouva neplatná. Zákon ale připouští také elektronické uzavření, pokud lze zachytit její obsah a určit osoby, které ji sjednaly.

Lze rozhodčí doložku sjednat se spotřebitelem?

Podnikatel dnes nemůže platně převést do rozhodčího řízení spory ze smlouvy, kterou uzavírá se spotřebitelem.

U starších smluv mohou existovat přechodné a historické otázky, proto není bezpečné používat starší internetové vzory rozhodčích doložek.

Je rozhodčí nález vykonatelný?

Ano.

Rozhodčí nález, který již nelze přezkoumat jinými rozhodci nebo u něhož uplynula lhůta pro sjednaný přezkum, má podle zákona účinky pravomocného soudního rozhodnutí a je vykonatelný.

Lze rozhodčí nález napadnout u soudu?

Za zákonem stanovených podmínek lze podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu.

Nejde však o klasické odvolání a soud nepřezkoumává celý spor znovu pouze proto, že strana nesouhlasí s právním nebo skutkovým závěrem rozhodce.

Obecná lhůta pro návrh na zrušení činí tři měsíce od doručení nálezu.

Je rozhodčí řízení důvěrné?

Rozhodčí řízení je ze zákona neveřejné a rozhodce má zákonnou povinnost mlčenlivosti.

To ale automaticky nemusí vytvářet úplný závazek mlčenlivosti samotných účastníků o všech informacích souvisejících se sporem. Je-li důvěrnost zásadní, je vhodné ji upravit výslovně.

Je arbitráž vhodná pro mezinárodní smlouvu?

Velmi často může být.

U přeshraničních B2B vztahů může nabídnout neutrální fórum, možnost výběru odborných rozhodců a významné výhody při mezinárodním uznávání a výkonu rozhodčích nálezů.

Je ale potřeba mnohem pečlivěji nastavit instituci, sídlo arbitráže, jazyk, rozhodné právo a způsob jmenování rozhodců.